Možná jen nevěřili, ale dneska už to ví
Ti, kteří pochopili, sází pořád na to sví
A rostou mezi lesy, mezi kopci různejch míst
Důkazy o tom, jak si člověk může plnit sny

Hudba je nekonečná inspirace napříč dny
(Hudba je nekonečná inspirace napříč dny)
Od Prahy do Ostravy všechny cesty vedou k ní
(Od Prahy do Ostravy všechny cesty vedou k ní)
Všichni lidi kolem tebe rázem jsou ti blíž
(Všichni lidi kolem tebe rázem jsou ti blíž)
Celý roky zpátky domů, když ti město spí

A já nebudu se bát, o to co má být
Stejně to, co v sobě mám, mi nemůžeš vzít
Proto myslím, dýchám dál, než se změním v prach
Ten, kdo v noci umírá, nemá z rána strach (ooh)

Víš, ten život není jenom easy
Víš, žijeme ho pro ty výzvy
Víš, ale nejde jenom mířit
Pokud stojíš věčně nahoře, tak můžeš padat z výšin
Stín má nekonečně mnoho podob
Co s tím, když ráno obouvám se do bot
Co vím, kolik rozdám toho druhým
Než najdu v sobě odpovědi jak na konci duhy
A můžu, nebo taky musím
A můžeš, pokud kolem tě to dusí
A můžem, pořád dělat jen co umím
Mám nekonečně otázek, co neodpoví runy
Tak hledám a denně mě to nutí
Co žiju - to píšu, co píšu - to umím
Co říkám - to mám, a nebo mít musím
A i když to neznám, tak jednou to zkusím

A já nebudu se bát, o to co má být
Stejně to, co v sobě mám, mi nemůžeš vzít
Proto myslím, dýchám dál, než se změním v prach
Ten, kdo v noci umírá, nemá z rána strach (ooh)

A já nebudu se bát, o to co má být
Stejně to, co v sobě mám, mi nemůžeš vzít
Proto myslím, dýchám dál, než se změním v prach
Ten, kdo v noci umírá, nemá z rána strach

A já nebudu se bát, o to co má být
Stejně to, co v sobě mám, mi nemůžeš vzít
Proto myslím, dýchám dál, než se změním v prach
Ten, kdo v noci umírá, nemá z rána strach (ooh)